Už jsem myslel, že to vůbec nestihnu. Co? Křest sborníku JFK – „Svůj svět si musíme zasloužit“. V Krakatitu jsem ještě nikdy nebyl a na mapách.cz to vypadalo o moc blíž, než ve skutečnosti bylo. Taky jsem čekal něco jiného, třeba velký vývěsní štít, nebo tak. Místo toho mě čekaly nenápadné prosklené dveře a že jsem na místě, jsem poznal podle množství lidí uvnitř.
Stačí zabrousit na webík Jamendo.com a tam si jen vybrat – je pravda, že valná většina tamní produkce je pod jistou úrovní, ale kdo jsem abych kritizoval. Proto jsem se rozhodl vychválit ty, kteří jsou podle mě (a nejen mě) nadprůměrní a řekl bych, že snesou srovnání s komerční produkcí. (Celý příspěvek…)
Co to je sakra Moleskine? Jak to vypadá? Ještě před vánoci jsem si myslel, že to vím. Ze všech blogů co jich na tom světě je – no to sem přehnal, ale z mnoha blogů na mě bafaly textíky, téměř reklamního charakteru. O tom, jak jest Moleskine dokonalý společník, nástroj potulných básníků a umělců, skvělý pro poznámky, události, deníček či kresby, stvořen z dokonale jemného papíru, na který je škoda psát propiskou a který si zaslouží jen pero za nejméně deset tisíc. Kromě papíru ho zdobí také desky z měkké kůže, příjemné na dotek, ohebné nezničitelné, lahodící oku, celý denček je pak přepásaný gumičkou aby se neotvíral. (Celý příspěvek…)
Nedávno jsem psal o tom, že jsem si založil účet na Deviantu (kodein.deviantart.com), náhoda tomu chtěla, že jsem se k tomu stal i majitelem nového fotoaparátu a tak jsem se kromě nalévání starých fotek začal věnovat pořizování nových.
Protože, ale s focením nechci kašlat ani na blog, rozhodl jsem se pro takový krátký měsíční výtah. Tj. každý měsíc sem hodím fota, která pro mě znamenají víc než ostatní, případně ta co se mi dle mého soudu povedla nejvíc. (Celý příspěvek…)
Poslední co bych z mého Nikdykde rád zachoval je fotogalerie a tak ji přesouvám z archivu na světlo boží. Zachycuje všechny obyvatele Podlondýna, kteří se ten sychravý podzimní večer sešli, patří jim za to díky. (Celý příspěvek…)
ZOO není Zologická zahrada jak by jste možná mnozí čekali, ale zbrusu nová rubrika s názvem Zajímavé či Oblíbené Odkazy. Je totiž spousta stránek které si zaslouží mou podporu, o kterých by jste se možná ani nedozvěděli a to bych to nebyl já abych se to nerozhodl napravit…
…takže tady jsou. (Celý příspěvek…)
Byla období v mém životě, kdy jsem holdoval RPG hrám hraným na živo (Mimo to jsem hrál i DrD) a z tohoto období mi zbyla spousta materiálu. Kroužková košile, kobercová sekera, štít, ale třeba i věci nehmotné jako jsou pravidla mnou pořádaného Larpu* Nikdykde.
Konal se jen jednou, v Praze v okolí Staroměstského náměstí. Měl by i pokračování, ale jaksi se na něj nenašel čas. Zůstal po něm nedopovězený příběh, jehož prostřední část znají pouze hráči a karetní soubojový systém. Ten je myslím škoda zahodit, protože je vyzkoušený a pro různé pohádkové larpy beze zbraní se velice dobře hodí. Proto jsem se rozhodl ho celý postupně blognout. Součástí „balíku“ je také několik fotek z prvního ročníku a dva příběhy, které navazují na knihu Nikdykde a slouží jako úvod do děje. Spíš než příběhy jsou to taková intra jednotlivých postav. A jako bonus k pravidlům taky naši herní mapu.
*Live Action Role Playing (Celý příspěvek…)
Minule jsem tady vysvětloval co, jak a proč, takže dneska půjdu rovnou k věci, tj. k úvodům do děje, které jsou u každého Larpu podstatnou záležitostí a na organizování mě baví nejvíc. pak taky škodolibost směrem k hráčům, ale to už sem tak nějak nepatří.
Tisíce a tisíce lidí proudí ulicemi Nočního Londýna sem a tam, navštěvují hospody, kluby a scházejí se v romantických uličkách osvětlených plynovými lampami. Nikdo se však nepozastaví nad tím jak se všechny ty staré lampy přes den zhasnou a na noc rozsvítí, a to každý den, po celý rok, po celá desetiletí možná i staletí… Tisíce a tisíce lidí proudí ulicemi Nočního Londýna sem a tam, navtěvují hospody, kluby a scházejí se v romantických uličkách osvětlených plynovými lampami. Nikdo se vak nepozastaví nad tím jak se vechny ty staré lampy přes den zhasnou a na noc rozsvítí, a to kadý den, po celý rok, po celá desetiletí možná i staletí… (Celý příspěvek…)
Budou to bezmála dva roky co jsem byl naposledy v Divadle v Dlouhé, tenkráte to bylo na Panu Broučkovi a královsky jsem se bavil, když se po dlouhé době naskytla příležitost, zaskočit tam na představení Maškaráda, na motivy knihy Terryho Pratchetta nebylo vlastně proč váhat. (Celý příspěvek…)
Jestli si něco nemůžu nechat ujít je to právě Trpaslicon, když o tom tak přemýšlím tak je to jediná akce na které jsem za poslední 2 roky byl a ta předchozí byl Trpaslicon 2006 
Zkrátka a dobře tenhle Con u mě vede a povede dál. po tom co jsem napsal v úvodu by vás nemělo udivit, že spáchám tenhle malý byť nekompletní reportek.
Pátek
Pátek jakožto pracovní den mi utekl jako voda, nevím jestli je to tím, že se ve mě probudilo lepší já nebo prostě tím, že jsem se na Con tak těšil, každopádně všechnu práci jsem měl hotovu nejméně 2 hodiny před koncem pracovní doby a to jsem ještě stihl skouknout konec třetí série Star Trek DS9. (Celý příspěvek…)
Nejnovější komentáře