Život s Esterkou je v mnoha ohledech opravdu fajn, v jejích dvou a půl letech s ní můžete už vést docela slušnou konverzaci, zejména na téma pohádky, můžete ji nechat chvíli hrát samotnou, když si chci dát třebas kafe a venku už to s ní taky začíná být větší zábava, než jen posed na písku. O to je to sice náročnější, ale aspoň zhubnu.

Třístopé vozidlo

Posledním počinem, kterého jsem se docela bál, bylo pořídit Esterce kolo. Nejsem zrovna trpělivý člověk a tak mi docela tekly nervy,  když jsem se jí snažil vysvětlit jak ono to s těmi šlapkami je, navíc mám pocit, že jablko s tou trpělivostí nepadlo daleko od stromu. Naštěstí jsem si po dvou dnech vzpoměl na fígl s vodítkem, upevněným na přední tyči a jelo se. Po další dvou dnech musím říct, že Esterka jede jak Chiron a mám co dělat abych jí stačil, po rovině jakožto i z kopce. Jediný problém je koordinace řízení a šlapání, zvláště z kopce a do kopce, jenže to už bych toho chtěl moc. (Celý příspěvek…)

Sdílej článek: